Odpad ze sportu

Projekt Sport bez odpadu Nadace Tipsport propojuje sport s udržitelností a cirkulární ekonomikou. Nová materiálová výzva se zaměřuje na upcyklaci odpadu, vznikajícího ve sportu. Jedná se o kombinaci sportovních dresů z fotbalu a hokeje, karbonových hokejek a tenisových míčků. Nadace Tipsport se tématu intenzivně věnuje poslední rok a svým průzkumem získala zajímavé informace. Sport s sebou nese nemalou zátěž na životní prostředí, především v kontextu dopravy či energetiky. Samotné odpadové hospodářství v českém sportu dosud tématem není, zvolna se, i díky projektu Sport bez odpadu začíná s tříděním směsného odpadu. 

Každoročně se na celém světě vyrobí 15–20 miliard kusů sportovního oblečení – dost na to, aby se celá planeta několikrát zabalila do tenisek a dresů, ale navzdory tomuto rozsahu zůstává povědomí o problému textilního odpadu ve sportovním průmyslu minimální.

Tenisové míčky také nesou významnou ekologickou stopu - ročně se podle odhadů Evropské tenisové asociace vyrobí 350 milionů tenisových míčků. Přičemž z toho 340 milionů končí na skládkách. 

V českých sportovních fotbalových a hokejových klubech je snaha použité náčiní využít na maximum a opravit, co opravit lze, případně je věnováno juniorským hráčům nebo se stává předmětem zájmu fanoušků. Konkrétní data v českém, ale i evropském měřítku nejsou dostupná, odpad se nesbírá, je průběžně vyhazován. Ročně se dle odhadů jedná o jednotky tun nevyužitého materiálu. Dosud se v České republice tento materiál povětšinou likviduje bez dalšího využití, přestože míčky obsahují cenné suroviny – pryž a plsť, které lze efektivně recyklovat.

Proč Nadace Tipsport do projektu vstupuje?

Nadace Tipsport vnímá tuto výzvu jako unikátní příležitost spojit sportovní kulturu s odpovědností vůči životnímu prostředí. Tématu udržitelnosti ve sportu a jeho vnášení do veřejného prostoru se dlouhodobě intenzivně věnuje, mimo jiné svým vlajkovým projektem Sport bez odpadu. Pro Nadaci Tipsport tak jde o strategii, jak ukázat fanouškům a široké veřejnosti, že ochrana životního prostředí může být spojena s vášní pro sport a sport by rozhodně neměl ignorovat dopad, který na své okolí má. 

Co může vzniknout?

Nové produkty z odpadu ze sportu musí reflektovat původ materiálu. Jejich cílem by mělo být vrátit se zpět do sportovního prostředí, přímo na sportovišti a jeho zázemí, mohou sloužit klubům, sportovcům i fanouškům. Míříme především do odvětví fotbalu a hokeje. Produkty chceme oslovit širší masy lidí, kteří je budou prakticky využívat (typově například podsedáky, tleskátko, sedací pytle, klubové šály, aj.), prostor se nabízí také v oblasti exkluzivního merche pro VIP sportovní partnery, který by mohl dále sloužit jako aukční předmět na podporu charitativních projektů. 

Materiál lze kombinovat s dalšími druhotnými materiály z výzev Reborn Design 2025.

Jak budou produkty využívány?

Nové produkty se vrátí zpět na stadiony, do klubů a do života sportovců a fanoušků. Budou využity jako dárky, merchandise, nebo součást fanouškovských aktivit či klubového vybavení během zápasů. Projekt tak přispívá k šíření odpovědného přístupu k materiálům a inspiruje ke změně chování nejen sportovní komunitu, ale i širokou veřejnost.

Technologické informace k separovaným materiálům

Textilní dresy jsou složeny ze syntetických materiálů jako elastan, polyester a nylon, převážně z polyesteru. 

Tenisové míčky jsou složeny ze dvou hlavních materiálů – pryže (60-70%) a plstěného potahu (30-40%). Jejich separace a recyklace probíhá v několika fázích:

1. Mechanická separace

• Míčky jsou nejprve drceny, čímž se odděluje pryžová část od plstěného potahu.

• Tento proces lze optimalizovat využitím rotačních drtičů nebo vzduchových separátorů, které dokáží minimalizovat ztráty materiálu.

2. Další zpracování pryže

• Pryžová frakce obsahuje různé druhy gumy – přírodní (polyisopren) a syntetickou (styren-butadienový kaučuk, butylkaučuk).

• Po separaci lze pryž upravit vulkanizací nebo granulací a následně použít do směsí pro výrobu sportovních povrchů, tlumicích podložek nebo výplní.

3. Recyklace plstěného potahu

• Plsť se skládá převážně z vlny (60%) a nylonu 6,6 (30%).

• Tento materiál je obtížně recyklovatelný, ale lze jej využít například jako akustické panely, filtrační materiály nebo výplně sedacího nábytku.

• Některé inovativní procesy umožňují přeměnu plsti na textilní vlákna pro další použití.

4. Kompozitní využití

• Kombinací recyklované pryže s plstí lze vyrobit speciální sportovní povrchy nebo gumotextilní desky s unikátními vlastnostmi.

• Tento přístup zajišťuje téměř 100% využití materiálu bez produkce odpadu.